Svátek má: Ivo

Byznys

Velikost textu:

Úrokové sazby ČNB míří ke čtyřem procentům

Úrokové sazby ČNB míří ke čtyřem procentům

Událostí tohoto týdne pro korunový trh je středeční zasedání České národní banky. Ta podle nás naváže na předchozí svižné zvyšování úrokových sazeb a k jejich současné úrovni připočte dalších 75 bb. Repo sazba by se tak měla dostat ze současných 2,75 % na 3,5 %.

Ilustrační foto
20. prosince 2021 - 09:30

Rizika této prognózy vnímáme jako vyrovnaná, když na nižší růst sazeb by mohly působit obavy centrální banky z dopadů nové mutace omikron, naopak k výraznějšímu zvýšení by ji mohl pobídnout aktualizovaný výhled inflace, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Martin Gürtler, analytik Komerčnjí banky.

Dosavadní vyjádření členů bankovní rady indikují interval 50 až 75 bb, finanční trh ve svých cenách aktuálně zahrnuje nárůst v rozsahu cca 80 až 85 bb. Cyklus současného utahování měnové politiky by měl podle nás skončit v únoru příštího roku, kdy by repo sazba měla dosáhnout vrcholu ve výši 4 %. Uspíšením růstu úrokových sazeb centrální banka reaguje především na inflaci, která se na začátku příštího roku pravděpodobně dostane nad 7 % y/y. S ústupem výrazných inflačních tlaků by se úrokové sazby měly začít vracet k rovnovážným třem procentům. K tomu však podle nás bude docházet až v roce 2023.

Z makroekonomických indikátorů budou tento týden sledovány především ty, které hodnotí úroveň spotřebitelské důvěry. Ta vlivem obnoveného šíření koronaviru a jeho nové mutace omikron, stejně tak i v důsledku vysoké inflace v Evropě klesá. Potvrdit by to zítra měl jak německý ukazatel od společnosti GfK, tak i ten celoevropský od Evropské komise, který by měl podle našeho odhadu klesnout na nejnižší úroveň od letošního března. Zatímco v řadě evropských zemí je počet nových případů nejvyšší za celou dobu pandemie, v USA je prozatím situace o něco lepší. I zde je však patrný vzestupný trend. V prosinci očekáváme nepatrný nárůst indikátoru spotřebitelské důvěry od amerického Conference Boardu, který bude zveřejněn ve středu, a to i díky dalšímu zlepšení ke kterému ke konci roku došlo na tamním trhu práce. První měsíce roku 2022 jsou však spojeny s rizikem opětovného snížení. Předchozí vlny nákazy ukázaly, že vzestup případů v jedné části světa se dříve či později projeví také v jeho zbytku.



Centrální banky hrály prim i v minulém týdnu


Česká koruna v pátek umazala ztráty ze závěru předchozího dne, když se vrátila pod 25,30 CZK/EUR a je tak nejsilnější za poslední zhruba měsíc. Za celý uplynulý týden tuzemská měna zpevnila o přibližně půl procenta. K silnějším úrovním ji pomohly zejména jestřábí výroky členů bankovní rady centrální banky. Velká část z nich totiž uvedla, že ČNB bude pravděpodobně muset na středečním zasedání pokračovat v rychlém tempu utahování měnové politiky. Hlavním důvodem zůstává inflace, která v listopadu vystoupala na 6 % a ta jádrová se již dostala na skoro 8 %. Finanční trhy tak vlivem listopadového vývoje spotřebitelských cen a zmíněných vyjádření centrálních bankéřů začaly zvyšovat sázky na vyšší míru utažení měnových podmínek.

Minulý týden zasedaly dvě, pro globální finanční trhy nejvýznamnější centrální banky, a to americký Fed a Evropská centrální banka. Obě shodně vyjádřily odhodlání omezit programy nákupů aktiv, které zavedly na podporu ekonomik zasažených pandemií a zároveň ve své komunikaci u slůvka inflace vypustily adjektivum dočasná. Stále více je totiž zřejmé, že současná inflační vlna tu s námi ještě chvíli pravděpodobně bude a centrální banky musí reagovat tak, aby nedošlo k nebezpečnému nárůstu inflačních očekávání a vyšší inflace se nestala trvalým fenoménem.

Fed v souladu s očekáváními urychlil tempo snižování objemu nakupovaných aktiv, když každý měsíc bude tento objem ponížen o 30 mld. USD. Celý program odkupu aktiv by tak měl skončit v březnu příštího roku. Tím si zároveň americká centrální banka vytvořila prostor pro dřívější zvýšení úrokových sazeb. My očekáváme jejich první zvýšení v USA příští rok v červnu a další dvě ve druhé polovině roku. Tři zvýšení úrokových sazeb (každé o 25 bb) jsou plně v souladu s tím, co v průměru očekávají členové FOMC.

ECB chce také během prvního čtvrtletí snížit objem nově nakupovaných aktiv v rámci pandemického programu (PEPP) a od začátku druhého čtvrtletí s těmito nákupy přestat úplně. Nadále by však mělo docházet k reinvesticím již nakoupených aktiv. Konec nových nákupů v rámci PEPP by však měl být částečně vyvážen vyššími objemy v rámci standardního programu APP. První zvýšení sazeb ECB čekáme až na konci roku 2023. O utahování evropské měnové politiky se tak zatím moc mluvit nedá, jde spíše o jen částečné zchlazení extrémně uvolněné měnové politiky. I přesto minulý týden z vývoje na finančních trzích nepatrně benefitovalo euro, když posílilo o zhruba 0,2 %. Akciové trhy si v průběhu týdne sáhly na nový rekord.

Makroekonomická data zveřejněná v minulém týdnu spíše zklamala. Německý Ifo index za prosinec zaostal za očekáváními, a to jak pokud jde o složku hodnotící výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, tak i hodnocení současné situace. Na vině jsou zřejmě obavy ohledně šíření nové mutace omikron, podobně jako v případě výše zmíněné spotřebitelské důvěry, a s tím spojených restrikcí. Ty se pravděpodobně podepsaly i na prosincovém poklesu PMI indexů aktivity v oblasti služeb.

V případě Německa se tento index po zhruba třičtvrtě roce dostal opět pod hranici 50 bodů, což značí snižování aktivity. Celoevropský index z oblasti služeb sice nad touto hranicí zůstal, k poklesu však došlo i zde. Naopak zpracovatelský průmysl nadále zůstává výrazně v pásmu expanze. V USA zklamaly především maloobchodní tržby za listopad, které oproti očekávání vykázaly zhruba třetinový meziměsíční nárůst.

(rp,prvnizpravy.cz,kb,foto:arch.)



Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

NWR
0.1
AAA Auto
24
CETV
104.6
ČEZ
1038
ECM
25.5
ERSTE GROUP BANK A
730.6
FORTUNA
194.5
KITD
5.2
KOMERČNÍ BANKA
725.5
NWR
272
ORCO GROUP
12.4
PFNONWOVENS
832
PHILIP MORRIS ČR A
17560
O2 C.R.
269.5
UNIPETROL
382.5
VIG
585