Svátek má: Přemysl

Regiony

Velikost textu:

Letohrad si své památky hýčká, v oranžerii čekalo překvapení

Letohrad si své památky hýčká, v oranžerii čekalo překvapení

Mezi významné městské památkové zóny v našem kraji se řadí i Letohrad. Je známý především svým zámkem se zámeckým parkem, kostelem sv. Václava na náměstí s majestátním barokním průčelím, a také kaplí sv. Jana Nepomuckého na Kopečku.

Nádvoří zámku
21. ledna 2022 - 11:30

„Na šestitisícové město je tu velká vůle dobře se o památky starat a využít všechny zdroje na jejich možnou obnovu včetně dotací Pardubického kraje. V minulých pěti letech zde dotace kraje na památky čerpaly jak město, tak farnost i Muzeum řemesel a Nový dvůr,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice Roman Línek, který se přijel do Letohradu podívat na další plány v této oblasti.

„Pro město je nyní největší akcí rekonstrukce kulturního domu. Je to záležitost, která tu velmi chybí, a osobně si neumím město bez zázemí pro kulturu představit,“ řekl starosta Petr Fiala a pokračoval: „V loňském roce jsme zahájili revitalizaci zámeckého parku včetně historické oranžerie. Vrátí se tam subtropické rostliny a navážeme na místní chov klokanů ukázkou australské přírody. Součástí tohoto česko-polského evropského projektu je také obnova areálu původního zahradnictví, kde vznikne mimo jiné i přírodní bludiště. Situaci nám ale trochu zkomplikoval mimořádný objev pod podlahou oranžerie, který si vyžádá záchranný archeologický výzkum. S tím jsme v tomto místě nepočítali,“ vysvětlil Fiala.

Když stavební firma odstranila v oranžerii podlahy, vzniklé při adaptaci objektu ve druhé polovině 20. století, objevila velmi dobře zachovaný systém původního vyhřívání skleníku z 19. století.  „Před zpracováním projektové dokumentace jsme provedli archivní rešerši ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, díky které jsme objevili původní plán oranžérie. Proto jsme investora ještě před zahájením bourání nepůvodních částí upozornili, že by mohl být dochován alespoň drobný fragment otopného systému. Realizační firma na základě této informace zvolila správnou technologii provedení bouracích prací, díky níž zůstal otopný systém zachován v autentické podobě a v překvapivě velkém rozsahu,“ konstatoval Aleš Papáček z pardubického pracoviště Národního památkového ústavu.

„I když je to pro Letohrad komplikace v evropském projektu, je to záležitost, která dělá budoucí pavilon v zámecké zahradě ještě zajímavější. Vždyť v České republice se dodnes zachovalo jen asi 150 oranžerií a jejich ruin a takto celistvý systém vytápění není rozhodně běžně k vidění. Po prozkoumání a zadokumentování archeology bude systém kanálků částečně využit a částečně ho budoucí návštěvníci uvidí pod skleněnou podlahou. Myslím, že to bude další důvod, proč se do Letohradu přijet podívat,“ podotkl Roman Línek.

Město Letohrad v uplynulých letech investovalo do památek miliony korun ročně a je to vidět.  Renovací prošel Mariánský sloup na náměstí, parkové a zámecké zdi, jednotlivé části zámku, kde sídlí gymnázium, základní umělecká škola a knihovna, a opraveny jsou téměř všechny fasády domů na náměstí. Investice čeká město ještě do obnovy střešní krytiny na části zámku, kde dožívá 20 let starý asfaltový šindel. Ten se nyní nahrazuje krytinou z trvanlivějších materiálů.

Dokument má zaručit udržitelnost hodnoty památky UNESCO

„Vedle podpory kultury a obnovy památek investuje Pardubický kraj v Letohradu zejména v oblasti školství a dopravy. Připravujeme stavbu nové tělocvičny u Průmyslové střední školy, kterou by mohly využívat i sportovní kluby ve městě. Uvidíme, jaká bude ekonomická situace v dalších letech, a zda bude možné po roce 2023 se stavbou začít a v jakém rozsahu,“ sdělil Línek.




Pardubickénovinky.cz informovala PhDr. Zuzana Nováková, tisková mluvčí Pardubického kraje.

(jv,pardubickenovinky.cz,foto:arch.kú)